|
|
Výživa a pohyb u klientů domova seniorů se syndromem > demence
Mesl, Jan ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent)
Nejen stárnutí populace, ale také nástrahy současného životního stylu reprezentovaného vysokým kalorickým příjmem a zanedbatelnou fyzickou aktivitou vedou k výraznému nárůstu civilizačních onemocnění, z nichž nejpřednější místa zaujímá obezita, diabetes 2. typu, nebo třeba hypertenze. To vše, nikoli však výlučně, se podílí na nárůstu neurodegenerativních onemocnění, jako je například syndrom demence. Bakalářská práce se zabývá stavem výživy a fyzickou zdatností klientů se syndromem demence v domově se zvláštním režimem (jedním z typů pobytového sociálního zařízení). Cílem práce bylo provést nutriční screening, získat hodnoty složení tělesné hmoty a zhodnotit výživový stav u této skupiny osob. Dalším cílem bylo zhodnocení stavu fyzické zdatnosti a objemu svalové hmoty. Výzkum probíhal počátkem roku 2023 (od ledna do dubna) u klientů pobytového zařízení v Domově Velké Březno u Ústí nad Labem. Do výzkumu byli zařazeni svéprávní klienti s různým stupněm syndromu demence. Výzkumu se zúčastnilo celkem 31 osob, z toho 25 žen a 6 mužů v průměrném věku 79 let. Každý účastník prošel standardizovaným nutričním MNA screeningem, dále mu bylo změřeno složení tělesné hmoty za pomoci přístroje InBody S10, a na závěr proběhl test fyzické zdatnosti tzv. TUG test. Výsledky byly zadány do tabulky programu Microsoft...
|
|
|
Vzdělávací potřeby aktivizačních pracovníků v domovech pro seniory
LUKESCH, Vít
Práce se zabývá vzdělávacími potřebami aktivizačních pracovníků v domovech pro seniory. Teoretická část charakterizuje domovy pro seniory, jejich funkci, služby, jejich legislativní vymezení a následně se věnuje seniorům, jejich potřebám a změnám, kterými ve stáří procházejí. Dále popisuje aktivizační činnosti v domovech pro seniory se zaměřením na charakteristiku aktivizačních pracovníků a konkrétních aktivizačních činností. Závěr teoretické části se věnuje tématu vzdělávání dospělých v kontextu vybraných teorií lidských potřeb a motivace dospělých k dalšímu vzdělávání. Dále jsou zde popsány obecné principy vzdělávání dospělých a současná situace ve vzdělávání aktivizačních pracovníků. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum, ve kterém byly identifikovány a hodnoceny aspekty, které ovlivňují vzdělávací potřeby aktivizačních pracovníků v domovech pro seniory. Výzkumu se účastnilo celkem pět aktivizačních pracovnic ze tří různých domovů pro seniory sídlících v Jihočeském kraji.
|
|
|
Problematika hodnocení a tišení bolesti seniorů v domovech pro seniory
PANOVA, Vladislava
Bakalářská práce "Problematika hodnocení a tišení bolesti seniorů v domovech pro seniory" se zabývá výzkumem ošetřovatelské péče o seniory s bolestí, které jsou trvalé ubytované v sociálním zařízení tzv. domovech pro seniory. Výzkumné šetření probíhalo ve vybraných domovech pro seniory Jihočeského kraje. Práce se skládá ze dvou části: teoretické a empirické. Teoretická část je rozdělená na 3 jednotlivé kapitoly. První je o gerontologii a geriatrii, popisuje různé pohledy na stárnutí, aspekty stáří, vzhled společnosti k seniorům atd. Druhá projasňuje pojem bolesti a spojené s ní oblasti: anatomie a fyziologie, sběr anamnézy u pacienta, terapie atd. Třetí se jedná o sociálních zařízeních a legislativách. Empirická část byla provedena kvalitativním výzkumným šetření, metodou polostrukturovaného rozhoru. Analýza dat proběhla formou otevřeného kódování, metodou "tužka a papír". Dále vytvořené kódy byly roztříděny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Podle zjištěných dat můžeme říct, že sestry jsou dobře informované o metodách hodnocení bolesti svých klientů na základě standardizovaných metod a osobní zkušenosti při práci s nimi. Dobře znají farmakologické a nefarmakologické metody tišení bolesti a výborně umí spolupracovat s členy multidisciplinárního týmu, kteří mají na starosti uskutečnění části daných metod. Ale byl objeven nedostatek určitého standartu pro hodnocení bolesti u seniorů trpící syndromem demenci, který je potřeba v budoucnu vytvořit nejen pro sociální, ale i pro zdravotnické zařízení. Jsou tady popsány i možné komplikace nebo překážky v práce sester domovů pro seniory v případě spolupráci s multidisciplinárním týmem a rodinnými příslušníky klientů. Výsledky bakalářské práci mohou sloužit pro další výzkum v oblasti práce sester v sociálních zařízení a ošetřovatelské péče o seniory s bolesti s neschopnosti k verbálnímu projevu.
|
|
|
Spokojenost klientů v domovech pro seniory s poskytovanou ošetřovatelskou péčí
KOTKOVÁ, Stanislava
Diplomová práce "Spokojenost klientů v domovech pro seniory s poskytovanou ošetřovatelskou péčí" mapuje spokojenost klientů domova pro seniory a zároveň to, jak všeobecné sestry tuto spokojenost ovlivňují. S prodlužující se délkou života narůstá i počet seniorů, kteří potřebují institucializovanou péči. Umístění seniora do domova pro seniory, a tedy opuštění jeho dosavadního domova, může mít vliv na jeho celkovou spokojenost. Teoretická část se zabývá změnami ve stáří, ošetřovatelskou péčí o seniory, komunikací se seniory, domovy seniorů a spokojeností. Výzkumná část byla realizována kvantitativním výzkumným šetřením se seniory pomocí strukturovaného rozhovoru na podkladě dotazníku. Druhá část byla realizována kvalitativním výzkumným šetřením se všeobecnými sestrami formou hloubkového rozhovoru. Cílem kvantitativní části práce bylo zjistit spokojenost klientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v domovech pro seniory. K tomu byly stanoveny 3 hypotézy. H1: Spokojenost klientů domova pro seniory s ošetřovatelskou péčí se mění v závislosti na pohlaví. Z výzkumného šetření vyplynulo, že spokojenost klientů domova pro seniory s ošetřovatelskou péčí se nemění v závislosti na pohlaví, proto byla tato hypotéza zamítnuta. H2: Ošetřující personál pozitivně ovlivňuje spokojenost klientů domova pro seniory s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že ošetřující personál pozitivně ovlivňuje spokojenost klientů domova pro seniory s poskytovanou ošetřovatelskou péčí, a proto byla tato hypotéza potvrzena. H3: Spokojenost klientů domova pro seniory s ošetřovatelskou péčí se mění v závislosti na jejich soběstačnosti. Tato hypotéza nebyla potvrzena, ani zamítnuta. Z výzkumného šetření vyplynulo, že spokojenost klientů se částečně mění v závislosti na jejich soběstačnosti. Cílem kvalitativní části bylo identifikovat faktory ovlivňující spokojenost klientů domova pro seniory s poskytovanou ošetřovatelskou péčí z pohledu zdravotní sestry. K tomuto cíli byla stanovena jedna výzkumná otázka. VO1: Jakým způsobem mohou sestry ovlivnit spokojenost klientů domova pro seniory s poskytovanou ošetřovatelskou péčí? Z výsledků vyplynulo, že sestry mohou ovlivnit spokojenost klientů v domovech pro seniory vším tím, co u klientů a pro klienty vykonávají, svou ochotou a vstřícností. Bylo zjištěno, že spokojenost klientů ovlivňuje nejen zajišťování základních biologických potřeb, jako jsou hygiena, dopomoc při příjmu potravy a hydratace. Spokojenost klientů ovlivňují sestry i svou přítomností a správně zvolenou komunikací. Z výzkumného šetření vyplynulo, že komunikaci sestry vnímají jako jeden ze základních faktorů spokojenosti. Je to z toho důvodu, že komunikace pomáhá navazovat bližší vztahy a klienti se tak mohou více cítit jako doma. Dále vyplynulo, že seniory ovlivňuje ošetřovatelský personál, slušné jednání a zacházení a prostředí, ve kterém žijí. Zjištěné výsledky by mohly být poskytnuty vedení domovů pro seniory a díky tomu by mohly vést ke zkvalitnění poskytované ošetřovatelské péče. Na základě výsledků by dále mohl být proveden interaktivní seminář se sestrami, který by se zaměřoval např. na oblast komunikace, manipulace nebo oblast podpory soběstačnosti klientů.
|
|
|
Spolupráce zdravotního a sociálního personálu v domově pro seniory
PETROVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá spoluprací zdravotního a sociálního personálu v domově pro seniory. Cílem je popsat a ukázat význam a důležitost této spolupráce pro zajištění komplexní péče o klienty. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola stručně charakterizuje seniorský věk. Ve druhé kapitole je popsán domov pro seniory. Jeho poslání a cíle. Třetí kapitola se věnuje jednotlivým kategoriím zdravotního a sociálního personálu, který běžně pracuje v domově pro seniory. Poslední stěžejní část práce se věnuje spolupráci tohoto personálu. Tato část je doplněna příklady z praxe, které dokreslují význam a důležitost spolupráce zdravotního a sociálního personálu.
|
|
|
Kvalita života a tělesné sebepojetí seniorské populace
Polívková, Aneta ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název diplomové práce: Kvalita života a tělesné sebepojetí seniorské populace Cíle: Hlavním cílem práce je analýza kvality života seniorů s ohledem na místo, kde žijí a míru pohybových aktivit vykonávaných v minulosti a současnosti. Respondenty rozdělujeme na jedince žijící v domovech pro seniory a jedince bydlící ve svém přirozeném prostředí. Chceme tak především zjistit, zda se tyto dvě skupiny liší v daných oblastech života či nikoli. Dalším kritériem, podle kterého rozdělujeme a porovnáváme je množství pohybové aktivity v minulosti a současnosti. Cílem tohoto rozdělení je zjistit vliv pohybové aktivity na současnou kvalitu života seniora. Metody: Prostředkem pro získání informací do naší práce byl dotazník v papírové podobě. Po analýze několika dotazníků zaměřených na kvalitu života byl vybrán dotazník SQUALA. K vyhodnocení výsledků jsme použili statistické metody pro neparametrická data. Výsledky: Výsledky potvrdily vztah mezi pohybovou aktivitou a vyšší mírou kvality života. Naopak jsme vyvrátili očekávání lepší kvality života v dimenzi zdraví u seniorů žijících doma. Dále jsme zjistili, že senioři žijící v domovech pro seniory hodnotí kvalitu života v celkovém součtu lépe, než jedinci žijící ve svých domovech. Výsledky také ukázaly, že u našeho souboru nemělo místo, kde senioři žijí, vliv na...
|
|
|
Kvalita života seniorů v Domově pro seniory
Šimánková, Simona ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Simona Šimánková Instituce: Lékařská fakulta UK v Hradci Králové, Ústav nelékařských studií Název práce: Kvalita života seniorů v domově pro seniory Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Mareš, Csc. Počet stran: 105 Počet příloh: 7 Rok obhajoby: 2020/2021 Klíčová slova: Kvalita života, gerontologie, geriatrie, senior, stáří, stárnutí, zdraví, nemoc, sociální péče, domovy pro seniory Bakalářská práce se zabývá problematikou kvality života v domově pro seniory. Je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je rozebírán pojem kvality života v obecném kontextu a kvalita života zaměřená na kvalitu života seniorů. Dále se teoretická část zabývá problematikou stáří, stárnutí, geriatrií a gerontologií, potřebami seniorů, popis změn, se kterými se starší populace potýká. Práce si všímá i různých možností sociální péče o seniory, léčby seniorů a zdravotních problémů, s nimiž se potýkají senioři ve vyšším věku. Empirická část je zaměřena na zjišťování kvality života seniorů v domově pro seniory Oáza v Novém Městě nad Metují. Výzkum je koncipován v podobě smíšeného přístupu. V kvantitativní části byla použita zkrácená česká verze dotazníku Older People's Quality of Life Questionnaire (OPQOL-CZ-20). Dotazník měří sedm proměnných: 1. spokojenost se životem, 2. finanční situaci, 3. pozitivní...
|
|
|
Aktivizační činnosti v domovech pro seniory
PAVELKOVÁ, Dominika
Bakalářská práce zaměřená na téma Aktivizační činnosti v domovech pro seniory se zabývá poskytováním aktivizačních činností v Domově pro seniory U lesíka, Znojmo. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapovat poskytování aktivizace (forma a druh aktivizačních činností, průběh aktivizačních činností, pomůcky, vzdělání aktivizačních pracovníků, přínos aktivizace a SWOT analýza aktivizačních činností) v domově pro seniory. Dílčím cílem bylo zmapovat činnost sociálního pracovníka v kontextu poskytování aktivizačních činností. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Obsahuje část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou popsány informace, které se týkají aktivizačních činností, domova pro seniory a stáří. Praktická část byla vytvořena na základně stanovené hlavní výzkumné otázky: Jak probíhá poskytování aktivizačních činností v domově pro seniory? A dílčích výzkumných otázek. Praktická část byla zpracovaná kvalitativním výzkumem a zvolenou metodou dotazování. Použita byla technika polostrukturovaného rozhovoru, která byla provedena se třemi sociálními pracovníky, čtyřmi aktivizačními pracovníky a pěti uživateli domova pro seniory. Z výsledků výzkumu vyplývá, že s průběhem aktivizačních činností v domově pro seniory jsou spokojení sociální pracovníci, a naopak aktivizační pracovníci spokojení nejsou. Uživatelé jsou spokojeni, ale mají připomínky k současnému poskytovaní aktivizačních služeb. Spokojenost uvádějí sociální pracovníci v množství nabízených aktivit. Nespokojení jsou aktivizační pracovníci a uživatelé s prostory a pomůcky, které se využívají při aktivizačních činnostech. Bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro Centrum sociálních služeb Znojmo p.o. - Domov pro seniory, kde byl výzkum po písemném souhlasu paní ředitelky realizován. Výsledky výzkumu budou využity ke zlepšení v oblasti poskytování aktivizačních činností v daném zařízení.
|
|
| |
|
|
Výživa seniorů s Alzheimerovou demencí
STAŇKOVÁ, Simona
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit, zda má na výživový stav pacientů s Alzheimerovou demencí vliv způsob péče. Metodou kvalitativního výzkumu jsem porovnávala 5 klientů s Alzheimerovou demencí z Domova pro seniory ve Velkém Meziříčí s 5 seniory s Alzheimerovou demencí v domácí péči. Použila jsem jak polostrukturované rozhovory se zdravotními sestrami, pečovatelkami v sociálním zařízení a pečujícími v domácím prostředí tak dotazníky zjišťující míru soběstačnosti nemocného, riziko malnutrice a pečovatelskou zátěž. Součástí bylo také týdenní zaznamenávání příjmu stravy a tekutin, jež jsem následně zadala do aplikace Nutriservis pro zjištění množství přijaté energie, živin a tekutin. U každého jedince jsem na základě BMI a dalších údajů vypočítala jejich energetickou potřebu a potřebu živin, což jsem poté porovnala s výslednými hodnotami jejich jídelníčku v Nutriservisu. Z výzkumu je patrné, že je kvalita jídelníčků lepší v sociálním zařízení, což může být díky přítomnosti nutričního terapeuta, jež plánuje jídelníčky a pravidelně kontroluje stav výživy klientů. V domácí péči je strava více monotónní a často nedostatečná. Důvodem může být malá informovanost o důležitosti správného stravování či vytíženost pečujících. Výsledné hodnoty z Nutriservisu jsou více v mezích normy u klientů v Domově pro seniory ve Velkém Meziříčí, avšak u obou souborů nacházíme problém s nedostatečným příjmem tekutin a vlákniny. Z rozhovorů jsem dospěla k závěru, že většina dotazovaných nevidí souvislost mezi AD a stravováním. Kontrola u stravování je však nutná téměř u všech sledovaných. K domácí péči se přiklání převážná většina dotazovaných. Tato práce by mohla být přínosem pro pečující o seniory s demencí v domácím prostředí, jakožto ukázka toho, že správná výživa může pozitivně ovlivnit zdraví seniora či pro sociální zařízení bez nutričního terapeuta, aby upozornila na důležitost skladby jídelníčku.
|
host ::
RSS.